Aktuálně 52059 nabídek práce!

Jak se počítá odstupné a nároky u Úřadu práce

Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou. 

Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).

Na dvanáctinásobek průměrného výdělku má nárok zaměstnanec, jehož pracovní poměr byl rozvázán z důvodu zákazu dosavadní práce pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice na pracoviště.

Průměrný výdělek je ale jiný údaj než mzda nebo plat. Spočítá se podle pravidel v zákoníku práce jako průměrný hrubý výdělek za celé nejblíže předcházející kalendářní čtvrtletí, přičemž roli hraje hrubá mzda (plat), kterou zaměstnanec v tomto období obdržel (včetně případných bonusů, příplatků, apod.), a odpracovaná doba v tomto období.

Z vypočteného odstupného „v hrubém“ se odvede pouze daň z příjmu. Sociální ani zdravotní pojištění se z výše odtupného neplatí.

Zákonné odstupné musí zaměstnavatel zaměstnanci vždy vyplatit. Pokud to neudělá, může se zaměstnanec domáhat zaplacení soudní cestou včetně úroků z prodlení. Zaměstnanci, kteří si hned nesehnali novou práci, a jsou z tohoto důvodu evidováni na Úřadu práce, mají ještě jednu možnost, jak se odstupného aspoň z části domoci. Mohou požádat Úřad práce o výplatu tzv. kompenzace ve výši 65 % svého průměrného čistého výdělku, a to za dobu, za kterou by jinak dostali odstupné.