Rozvržení pracovní doby je výhradním právem zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby je však zaměstnavatel povinen vypracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.
Dosažení důchodového věku ani započetí pobírání starobního důchodu nemá na váš pracovní poměr žádný vliv. Pokud tedy máte nyní sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou, ten bude nadále pokračovat, aniž by bylo nutné sjednávat novou pracovní smlouvu nebo činit jakékoli jiné právní úkony. Navíc pokud budete pobírat starobní důchod a současně pracovat alespoň 360 dnů, budete moci požádat o navýšení důchodu.
Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.
Mnohokrát nastane situace, kdy zaměstnanec dostane výpověď pracovní smlouvy, zaměstnavatel ponechá zaměstnance doma. Zaměstnanec nelení a vyhledá nové zaměstnání s podmínkou, že má nastoupit ihned do zaměstnání. Zřídka se stane, že lze vykonávat dvě zaměstnání na plný úvazek souběžně. Ikdyž dostal zaměstnanec písemný pokyn od prvního zaměstnavatele, aby zůstal doma, může tento zaměstnavatel kdykoliv vydat pokyn zaměstnanci k opětovnému nástupu do zaměstnání.
Nejvyšší soud ČR potvrdil svou ustálenou rozhodovací praxi v oblasti výpovědi pro nadbytečnost z důvodů organizačních změn. Tento institut představuje relativně flexibilní způsob pro zaměstnavatele, jak ukončit pracovní poměr zaměstnance, jehož pracovní místo se na základě rozhodnutí zruší. Je totiž jen a pouze na zaměstnavateli, aby stanovil svou organizační strukturu.
Mnoho zaměstnanců se setká s tím, že je zaměstnavatel vyšle na školení, kde si mají doplnit znalosti ve svém oboru. Každý zaměstnanec je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci tak, aby mohl řádně v rámci pracovní smlouvy vykonávat sjednanou práci. Prohlubování kvalifikace, kterým se rozumí její doplňování, udržování nebo obnovování, se pak zpravidla uskutečňuje formou různých školení nebo kurzů. Zaměstnavatel může na své náklady zaměstnanci prohlubování kvalifikace uložit, ale pouze v rozmezí práce, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává.
Někteří personalisté při pracovním pohovoru nevědomky nebo zcela záměrně požadují od uchazeče o zaměstnání informace, na které nemají ze zákona nárok. Naopak mnoho uchazečů o zaměstnání neví, že na takové dotazy mohou odmítnout odpovědět.
Příklady nepovolených dotazů:
1. Kolik je Vám let?
2. Byl jste někdy ve vězení?
3. Jaký je Váš rodinný stav?
4. Jaký je Váš zdravotní stav?
5. Jakého jste vyznání?
6. Užíval jste nebo užíváte drogy?
Zákoník práce výslovně zakazuje zaměstnanci pracovat na hlavní pracovní poměr nebo i formou přivýdělku pro jiného zaměstnavatele, pokud by tím konkuroval svému zaměstnavateli.
Někteří lidé se zdravotním postižením jsou v určitých činnostech závislí na pomoci jiných lidí a pobírají příspěvek na péči. Mohou tito lidé pracovat?
Přiznání příspěvku na péči jakéhokoliv stupně nelze považovat za překážku v uzavření pracovního poměru. Pracovní činnost není omezena pobírání příspěvku na péči. Výše příspěvku na péči nesmí být změněna na základě pracovního uplatnění.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.