Aktuálně 35654 nabídek práce!

Novinky z trhu práce a poradna

Může zaměstnavatel jednostranně změnit směnu ze dne na den?

Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.  

Pracovní cesta a výběr dopravního prostředku

Zaměstnavatel je oprávněn určit zaměstnanci nejen místo určení jeho pracovní cesty, ale i způsob dopravy. Ne vždy ale zaměstnanci daný typ přepravy vyhovuje. Smí v takovém případě po zaměstnavateli požadovat povolení jiného dopravního prostředku?

Každý zaměstnavatel může po vzájemné dohodě vyslat svého zaměstnance na pracovní cestu. V rámci cestovního příkazu pak zaměstnavatel zaměstnanci předem písemně určí:

Mohu pracovat na dvě smlouvy pro jednoho zaměstnavatele?

Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.

Práce na černo

Ještě stále mnoho uchazečů o práci je ochotno přistoupit na práci bez jakékoliv písemné smlouvy (dohody), tedy práci na černo. Takový "zaměstnanec" se vystavuje riziku nevyplacení odměny za provedenou práci a případnému složitému dokazovaní u soudu. Zaměstanavtel se vystavuje různým pokutám ze strany FÚ, OSSZ a současně s největší pravděpodobností bude zahájeno i trestní řízení. Současnému stavu nahrává i omezení odměny u dohody o provedení práce, kde do 10.000,- Kč se odvede pouze daň z příjmu.

Práce z domova není pro každého

Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Práce z domova - home office

Řada firem již využívá jako lákavý nefinanční benefit možnost práce z domova. Práce z domova patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké výhody. Práce z domova bude patrně v nejbližší době řešena i v nové úpravě zákoníku práce. Lze očekávat, že práci z domova budou využívat i firmy, které se dosud pro nejasná pravidla práce z domova obávaly.

Zletilost v 16 letech, možnost pro děti začít podnikat

Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014:

Kurzarbeit

Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale nechce propouštět. Firma možnost podat si žádost o podporu, o které následně rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek mzdových nákladů by byl hrazen ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti.

Pokračovat na další články poradny práce