Někteří lidé se zdravotním postižením jsou v určitých činnostech závislí na pomoci jiných lidí a pobírají příspěvek na péči. Mohou tito lidé pracovat?
Přiznání příspěvku na péči jakéhokoliv stupně nelze považovat za překážku v uzavření pracovního poměru. Pracovní činnost není omezena pobírání příspěvku na péči. Výše příspěvku na péči nesmí být změněna na základě pracovního uplatnění.
Víkend je považován za čas odpočinku, který řada zaměstnanců tráví s rodinou či přáteli. Pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou.
Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.
Na rozdíl od výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele je dohoda o ukončení pracovního poměru dvoustranným aktem, tzn. dohodu musí odsouhlasit a podepsat obě strany. Dohoda (smlouva) o ukončení pracovního poměru musí obsahovat několik základních a nezbytných náležitostí:
- pojmenování smluvních stran (zaměstnance a zaměstnavatele),
- odkaz na pracovní smlouvu, která bude touto dohodou dotčena,
- nadefinovat den, ke kterému pracovní vztah vzniklý dle pracovní smlouvy zanikne,
Pohovor s personalistou vetšinou trvá 1/2 až celou hodinu. Každý uchazeč o zaměstnání by se měl alespoň rámcově na pohovor s personalistou připravit. Jaké dotazy může uchazeč očekávat:
1. Znáte naši firmu a víte čím se zabýváme?
2. Proč jste odešel/odešla od posledního zaměstnavatele?
3. Jaké jsou Vaše silné a slabé stránky?
4. Proč bychom si měli vybrat právě vás?
5. Máte nějaké dotazy k nabízené pracovní pozici nebo na činnost naší společnosti?
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Z fyziologického hlediska je noc určena k tomu, aby člověk odpočíval, tudíž se na zaměstnance pracující v noci uplatňuje zvýšená ochrana. Zaměstnanci pracující v noci jsou povinni podstoupit periodické lékařské prohlídky častěji za účelem ověření jejich zdravotní způsobilosti nejen pro danou práci, ale právě i pro práci v noci.
Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí takový, který odpracuje během noční doby (doba mezi 22. a šestou hodinou) alespoň tři hodiny ze své pracovní doby v průměru nejméně jednou týdně za období nejvýše 26 týdnů.
Jestliže pracujete v noci nebo v sobotu a v neděli, náleží vám v obou případech příplatek ve výši alespoň 10 % vašeho průměrného výdělku. Je však možné se se zaměstnavatelem dohodnout, že vám bude poskytovat tyto příplatky v nižší výši nebo jiným způsobem. Za práci ve svátek vám přednostně náleží náhradní volno, ale lze se dohodnout na poskytnutí příplatku namísto náhradního volna. Zaměstnavatel nemůže výplatu příplatků nahradit poskytováním benefitů.