Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Zaměstnanci českých firem jsou stále méně ochotní pracovat přesčas a v posledních pěti letech většina z nich hodnotí svoji práci jako nepříjemnou. Týká se to zejména zaměstnanců mladších 35 let a především žen. Mladá generace už dává svoji nespokojenost nadřízeným najevo a u pracovních pohovorů si klade podmínky.
Při sestavování rozvrhu dovolené by měl zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (pokud to tedy provozní podmínky dovolí, měl by zaměstnavatel například u zaměstnanců s dětmi zohlednit období školních prázdnin). Podle zákona smí k převodu dovolené dojít pouze za předpokladu, že řádnému vyčerpání dovolené zabrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Proč je nutný souhlas se zpracováním osobních údajů v životopisu? Jméno a příjmení, fotografie, adresa a podobné položky jsou podle zákona tzv. osobní údaje. Aby zaměstnavatelé mohli se získanými životopisy pracovat - například je uložit do své databáze a dále je vyhodnocovat, musejí k tomu získat vaše svolení.
Pokud jsou přesčasy sjednané v pracovní smlouvě, tak prvních 150 hodin přesčasů ročně se neproplácí. Ani nemáte nárok brát si za ně náhradní volno. Situace se má tak, že těchto 150 hodin je už zahrnuto do mzdy.
V případě souběhu více zaměstnání může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele. Pokud má nový zaměstnavatel shodný předmět činnosti s „původním“ zaměstnavatelem, může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele jen s předchozím písemným souhlasem „původního“ zaměstnavatele.
Zaměstnavatel je oprávněn určit zaměstnanci nejen místo určení jeho pracovní cesty, ale i způsob dopravy. Ne vždy ale zaměstnanci daný typ přepravy vyhovuje. Smí v takovém případě po zaměstnavateli požadovat povolení jiného dopravního prostředku?
Každý zaměstnavatel může po vzájemné dohodě vyslat svého zaměstnance na pracovní cestu. V rámci cestovního příkazu pak zaměstnavatel zaměstnanci předem písemně určí:
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Jestliže pracujete v noci nebo v sobotu a v neděli, náleží vám v obou případech příplatek ve výši alespoň 10 % vašeho průměrného výdělku. Je však možné se se zaměstnavatelem dohodnout, že vám bude poskytovat tyto příplatky v nižší výši nebo jiným způsobem. Za práci ve svátek vám přednostně náleží náhradní volno, ale lze se dohodnout na poskytnutí příplatku namísto náhradního volna. Zaměstnavatel nemůže výplatu příplatků nahradit poskytováním benefitů.
Nejvyšší soud ČR potvrdil svou ustálenou rozhodovací praxi v oblasti výpovědi pro nadbytečnost z důvodů organizačních změn. Tento institut představuje relativně flexibilní způsob pro zaměstnavatele, jak ukončit pracovní poměr zaměstnance, jehož pracovní místo se na základě rozhodnutí zruší. Je totiž jen a pouze na zaměstnavateli, aby stanovil svou organizační strukturu.