Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Zaměstnavatel, který inspektorům práce nedoloží pracovní smlouvu pracovníka, který u něho zaměstnán může být obviněn z tzv. Švarcsystému, přičem zaměstnavateli hrozí velmi vysoké pokuty. Inspektor práce se může domnívat, že zaměstnanec není zaměstnán na pracovní smlouvu, ale práci vykonává jako podnikatel na své IČ, což je nezákonné. Kromě vysokých pokut hrozí i doplacení daní, zdravotního a sociálního pojištění včetně dalších pokut. Doporučujeme zaměstnavatelům pečlivost při ukládání aktivních i neaktivních pracovních smluv.
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele nad jeho stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo jeho předem připravený rozvrh směn. Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má jako obvykle nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25% jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno. Na tom, že bude zaměstnanec místo příplatku čerpat náhradní volno, se však musí se zaměstnavatelem dohodnout.
Zaměstnavatel není oprávněn požadovat od zaměstnance sdělení konkrétních zdravotních problémů nebo účelu zdravotního vyšetření. Zaměstnavatel má však právo vědět, zda jdete k lékaři sám nebo jako doprovod blízkého příbuzného a to z důvodu případného nároku na náhradu mzdy.
V pracovním procesu mohou nastat situace, kdy zaměstanavel nebo zaměstnanec potřebují upravit délku pracovní doby. Existují dva pojmy, které se od sebe velmi liší:
Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.
I alergie může vzniknout jako následek pracovní činnosti - nemoc z povolání. Pokud se zaměstnanec domnívá, že má alergii a nemůže dále vykonávat pracovní činnost podle pracovní smlouvy, měl by se obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo přímo na zaměstnavatele, který by zaměstnance měl vyslat k závodnímu lékaři nebo na specializované pracoviště, které uznává nemoci z povolání. Specializované pracoviště, které je oprávněné uznávat nemoci z povolání, pak na základě těchto vyšetření a zprávy hygienické stanice vydá posudek o uznání / neuznání nemoci z povolání.
Zásadní změna - zaměstnavatelé musí vyhovět lidem pečujícím o děti do 15 let věku. Požádá-li zaměstnanec o zkrácený úvazek a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance vyhovět. Zaměstnavatelé dosud nebyli ochotni na částečné úvazky přistoupit z ekonomických důvodů. Podle soudců nemohou být obtíže ve fungování firmy nebo úřadu důvodem pro zrušení částečného úvazku, nebo dokonce výpověď. I vláda si uvědomuje problém, který nejvíc dopadá na absolventy, seniory a matky či otce po rodičovské dovolené.
Úpadek vyhlašuje soud v případech, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo z důvodu předlužení. Zaměstnavatel není schopen plnit své závazky k věřitelům mezi nimiž mohou být i zaměstnanci (nevyplacená mzda). Zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit.