Novinky z trhu práce a poradna

Z fyziologického hlediska je noc určena k tomu, aby člověk odpočíval, tudíž se na zaměstnance pracující v noci uplatňuje zvýšená ochrana. Zaměstnanci pracující v noci jsou povinni podstoupit periodické lékařské prohlídky častěji za účelem ověření jejich zdravotní způsobilosti nejen pro danou práci, ale právě i pro práci v noci.

Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí takový, který odpracuje během noční doby (doba mezi 22. a šestou hodinou) alespoň tři hodiny ze své pracovní doby v průměru nejméně jednou týdně za období nejvýše 26 týdnů.

Víkend je považován za čas odpočinku, který řada zaměstnanců tráví s rodinou či přáteli. Pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava může být obsažena i v kolektivní smlouvě.

V pracovním procesu mohou nastat situace, kdy zaměstanavel nebo zaměstnanec potřebují upravit délku pracovní doby. Existují dva pojmy, které se od sebe velmi liší:

Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.

Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.