Novinky z trhu práce a poradna

Zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. Problém může nastat v případě, kdy je pracovní náplň uvedena přiliš všeobecně. Např. máte-li v pracovní smlouvě uvedenu profesi "Učetní", musíte vykonávat jakoukoliv účetní práci. Bude-li ve smlouvě uvedeno v náplni práce "Mzdová účetní", již Vás zaměstnavatel nemůže nutit vykonávat práci finanční účetní nebo skladové účetní.

Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou. 

Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).

Při sestavování rozvrhu dovolené by měl zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (pokud to tedy provozní podmínky dovolí, měl by zaměstnavatel například u zaměstnanců s dětmi zohlednit období školních prázdnin). Podle zákona smí k převodu dovolené dojít pouze za předpokladu, že řádnému vyčerpání dovolené zabrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale nechce propouštět. Firma možnost podat si žádost o podporu, o které následně rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek mzdových nákladů by byl hrazen ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti.