Novinky z trhu práce a poradna

O stáže ve firmách je zájem

Pomoci lidem získat cennou praktickou zkušenost a zlepšit tím jejich možnosti na trhu práce se snaží projekty „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ a „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání.“ Projekty realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Dosavadní výsledky ukazují, že stáže pomáhají účastníkům zvýšit sebevědomí a lépe se uplatnit na trhu práce. Věřím, že i můj nástupce bude na věc nahlížet stejně a že podpoří jejich pokračování,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Jak motivovat zaměstnance

Hledáte způsob, jak motivovat zaměstnance a dosáhnout tak vyšších výkonů a zlepšení přístupu zaměstnanců k práci? Pokud nebudete zaměstnance dostatečně motivovat, dopustíte se závažné chyby, které může znamenat i konec prosperity nebo existence vaší firmy.

Může mi zaměstnavatel změnit pracovní náplň?

Zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. Problém může nastat v případě, kdy je pracovní náplň uvedena přiliš všeobecně. Např. máte-li v pracovní smlouvě uvedenu profesi "Učetní", musíte vykonávat jakoukoliv účetní práci. Bude-li ve smlouvě uvedeno v náplni práce "Mzdová účetní", již Vás zaměstnavatel nemůže nutit vykonávat práci finanční účetní nebo skladové účetní.

Na jaké otázky nemusíte při pracovním pohovoru odpovídat?

Někteří personalisté při pracovním pohovoru nevědomky nebo zcela záměrně požadují od uchazeče o zaměstnání informace, na které nemají ze zákona nárok. Naopak mnoho uchazečů o zaměstnání neví, že na takové dotazy mohou odmítnout odpovědět.

Příklady nepovolených dotazů:

1. Kolik je Vám let?
2. Byl jste někdy ve vězení?
3. Jaký je Váš rodinný stav?
4. Jaký je Váš zdravotní stav?
5. Jakého jste vyznání?
6. Užíval jste nebo užíváte drogy?

Zaměstnavatelé, pozor na archivaci pracovních smluv

Zaměstnavatel, který inspektorům práce nedoloží pracovní smlouvu pracovníka, který u něho zaměstnán může být obviněn z tzv. Švarcsystému, přičem zaměstnavateli hrozí velmi vysoké pokuty. Inspektor práce se může domnívat, že zaměstnanec není zaměstnán na pracovní smlouvu, ale práci vykonává jako podnikatel na své IČ, což je nezákonné. Kromě vysokých pokut hrozí i doplacení daní, zdravotního a sociálního pojištění včetně dalších pokut. Doporučujeme zaměstnavatelům pečlivost při ukládání aktivních i neaktivních pracovních smluv.

Práce na černo a pokuty i pro zaměstnance

Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.

Dohoda o ukončení pracovního poměru - podmínky

Na rozdíl od výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele je dohoda o ukončení pracovního poměru dvoustranným aktem, tzn. dohodu musí odsouhlasit a podepsat obě strany. Dohoda (smlouva) o ukončení pracovního poměru musí obsahovat několik základních a nezbytných náležitostí:
- pojmenování smluvních stran (zaměstnance a zaměstnavatele),
- odkaz na pracovní smlouvu, která bude touto dohodou dotčena,
- nadefinovat den, ke kterému pracovní vztah vzniklý dle pracovní smlouvy zanikne,

Výpověď pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Bezdůvodnou výpověď zákoník práce zaměstnavateli (na rozdíl od zaměstnance) neumožňuje. Důvody výpodi jsou definovány v §52 zákoníku práce:

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

Mohu vybrat dovolenou ve výpovědní době?

Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.

Převod dovolené do dalšího roku?

Při sestavování rozvrhu dovolené by měl zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (pokud to tedy provozní podmínky dovolí, měl by zaměstnavatel například u zaměstnanců s dětmi zohlednit období školních prázdnin). Podle zákona smí k převodu dovolené dojít pouze za předpokladu, že řádnému vyčerpání dovolené zabrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Pokračovat na další články poradny práce