Co mi hrozí, když jsem našel novou práci a současný zaměstnavatel trvá na dvou měsíční výpovědní lhůtě a příští den prostě nepřijdu do práce? Předně je nutné zdůraznit, že musíte podat výpověď. Jako zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, zákon však počítá s tím, že dodržíte dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud toto pravidlo porušíte, vystavujete se hned několika rizikům, viz. níže:
Vážený/á [jméno zaměstnavatele],
Rád/a bych se s Vámi setkal/a, abych s Vámi mohl/a diskutovat o mé současné mzdě a možnosti zvýšení. Chtěl/a bych vyjádřit svou upřímnou zájem o svou práci ve společnosti [název společnosti] a chtěl/a bych se pokusit vyjednat spravedlivou a adekvátní mzdu za svoji práci.
Končím v zaměstnání ve zkušební době a za dva pracovní dny nastupuji do nové práce. Mám se hlásit na Úřad práce?
Zdravotní a sociální pojištění hradí za zaměstnance firma vždy za celý kalendářní měsíc. Na Úřad práce nemusíte chodit, pokud změna zaměstnavatele proběhne v rámci jednoho kalendářního měsíce.
Podle analýzy Hospodářské komory ČR vánoční/novoroční večírky pro zaměstnance pořádá 60 % oslovených firem. Více než polovina z nich pak jako místo konání večírku volí restaurační zařízení. V případě jednorázových odměn na konci roku 34 % dotázaných volí mimořádnou peněžní odměnu nižší než měsíční plat. Mimořádné odměny svým zaměstnancům nevyplácí naopak 32 % podniků. Z další otázky průzkumu vyplynulo, že 40 % podniků posílá dárky jen významným klientům a obchodním partnerům, přičemž 5 % oslovených dává dárky všem.
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
I alergie může vzniknout jako následek pracovní činnosti - nemoc z povolání. Pokud se zaměstnanec domnívá, že má alergii a nemůže dále vykonávat pracovní činnost podle pracovní smlouvy, měl by se obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo přímo na zaměstnavatele, který by zaměstnance měl vyslat k závodnímu lékaři nebo na specializované pracoviště, které uznává nemoci z povolání. Specializované pracoviště, které je oprávněné uznávat nemoci z povolání, pak na základě těchto vyšetření a zprávy hygienické stanice vydá posudek o uznání / neuznání nemoci z povolání.
Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014:
Osoby nezletilé lze zaměstnávat. Týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 40 hodin, nezletilá osoba nesmí pracovat v noci. Zaměstnavatel musí nezletilé osobě přidělit pouze práci, která bude odpovídat fyzickému a mentálnímu stavu zaměstnance. Další podmínky viz. Zákoník práce.
Ještě stále mnoho uchazečů o práci je ochotno přistoupit na práci bez jakékoliv písemné smlouvy (dohody), tedy práci na černo. Takový "zaměstnanec" se vystavuje riziku nevyplacení odměny za provedenou práci a případnému složitému dokazovaní u soudu. Zaměstanavtel se vystavuje různým pokutám ze strany FÚ, OSSZ a současně s největší pravděpodobností bude zahájeno i trestní řízení. Současnému stavu nahrává i omezení odměny u dohody o provedení práce, kde do 10.000,- Kč se odvede pouze daň z příjmu.
Každý z nás se těší na dovolenou a je pro nás velmi důležité, kdy ji čerpáme. Většinou chceme trávit dovolenou s rodinou, příbuznými a přáteli, kdy nám to nejvíce vyhovuje. Musí zaměstnavatel vyhovět našim požadavkům, anebo může určit dovolenou tak, jak se mu zlíbí?