Pokud jsou přesčasy sjednané v pracovní smlouvě, tak prvních 150 hodin přesčasů ročně se neproplácí. Ani nemáte nárok brát si za ně náhradní volno. Situace se má tak, že těchto 150 hodin je už zahrnuto do mzdy.
Ještě stále mnoho uchazečů o práci je ochotno přistoupit na práci bez jakékoliv písemné smlouvy (dohody), tedy práci na černo. Takový "zaměstnanec" se vystavuje riziku nevyplacení odměny za provedenou práci a případnému složitému dokazovaní u soudu. Zaměstanavtel se vystavuje různým pokutám ze strany FÚ, OSSZ a současně s největší pravděpodobností bude zahájeno i trestní řízení. Současnému stavu nahrává i omezení odměny u dohody o provedení práce, kde do 10.000,- Kč se odvede pouze daň z příjmu.
Rozvržení pracovní doby je výhradním právem zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby je však zaměstnavatel povinen vypracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit termín dovolené. Termín dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit nejpozději 14 dní předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Zaměstnavatel by měl přihlédnout k požadavkům zaměstnance na termín čerpání dovolené. Pokud zaměstnavatel dovolenou rozdělí na více částí, měla by alespoň jedna část dovolené trvat nejméně 14 dní. Existují dvě výjimky čerpání dovolené, kdy termín dovolené určuje zaměstnanec:
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 společně s novým zákoníkem práce. Je to mzda, kterou může minimálně zaměstnanec dostat za danou práci s ohledem na její složitost a odpovědnost. Je stanovena na pracovní týden o 40 hodinách. Tato mzda je rozdělena do 8 skupin podle toho, co se vykonává za práce. Zaměstnanci pak náleží nejméně tato odměna a nikoliv známá minimální mzda (pokud se nejedná o první skupinu). Zaručená mzda se nevztahuje na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Bezdůvodnou výpověď zákoník práce zaměstnavateli (na rozdíl od zaměstnance) neumožňuje. Důvody výpodi jsou definovány v §52 zákoníku práce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014: