Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.
Zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. Problém může nastat v případě, kdy je pracovní náplň uvedena přiliš všeobecně. Např. máte-li v pracovní smlouvě uvedenu profesi "Učetní", musíte vykonávat jakoukoliv účetní práci. Bude-li ve smlouvě uvedeno v náplni práce "Mzdová účetní", již Vás zaměstnavatel nemůže nutit vykonávat práci finanční účetní nebo skladové účetní.
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Ukončit dohodu o pracovní činnosti, dále jen "DPČ", lze několika způsoby - dohodou, okamžitým zrušením nebo výpovědí. Pro ukončení dohody o pracovní činnosti neplatí tak přísná pravidla jako pro pracovní smlouvu, nicméně i tato pravidla stanovená zákoníkem práce je nutné dodržovat.
1. Ukončení dohodou - obě smluvní strany v dohodě o ukončení platnosti dohody o pracovní činnosti stanoví datum ukončení. Dohoda o ukončení DPČ musí mít písemnou formu.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Bezdůvodnou výpověď zákoník práce zaměstnavateli (na rozdíl od zaměstnance) neumožňuje. Důvody výpodi jsou definovány v §52 zákoníku práce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
Hledáte způsob, jak motivovat zaměstnance a dosáhnout tak vyšších výkonů a zlepšení přístupu zaměstnanců k práci? Pokud nebudete zaměstnance dostatečně motivovat, dopustíte se závažné chyby, které může znamenat i konec prosperity nebo existence vaší firmy.
Může být osoba pečující o osobu blízkou zaměstnána?
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele nad jeho stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo jeho předem připravený rozvrh směn. Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má jako obvykle nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25% jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno. Na tom, že bude zaměstnanec místo příplatku čerpat náhradní volno, se však musí se zaměstnavatelem dohodnout.
Práce na částečný úvazek, podle analýzy portálu TIP-PRACE.cz, nabývá nebývalého rozmachu. Práce na částečný úvazek je vhodná především pro osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby časově limitované (např. rodiče malých dětí). Zaměstnavatelé se snaží ušetřit na mzdách a v rámci možností volí částečné úvazky. Je prokázáno, že produktivita zaměstnance na částečný pracovní úvazek je vyšší oproti zaměstnanci, který je zaměstnán na plný úvazek.
Je právem zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu podle svého uvážení přičemž musí respektovat právní předpisy a jejich limity, sjednanou pracovní smlouvu a případně i vnitřní předpisy zaměstnavatele, které nesmí být v rozporu s právními předpisy České republiky. Pokud zaměstnavatel nařídí zaměstnanci práci nad rámec 40-ti hodinové týdenní pracovní doby, jedná se o přesčas. Zaměstnavatel může podle zákoníku práce přesčasy nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů.