Pohovor s personalistou vetšinou trvá 1/2 až celou hodinu. Každý uchazeč o zaměstnání by se měl alespoň rámcově na pohovor s personalistou připravit. Jaké dotazy může uchazeč očekávat:
1. Znáte naši firmu a víte čím se zabýváme?
2. Proč jste odešel/odešla od posledního zaměstnavatele?
3. Jaké jsou Vaše silné a slabé stránky?
4. Proč bychom si měli vybrat právě vás?
5. Máte nějaké dotazy k nabízené pracovní pozici nebo na činnost naší společnosti?
Mnohokrát nastane situace, kdy zaměstnanec dostane výpověď pracovní smlouvy, zaměstnavatel ponechá zaměstnance doma. Zaměstnanec nelení a vyhledá nové zaměstnání s podmínkou, že má nastoupit ihned do zaměstnání. Zřídka se stane, že lze vykonávat dvě zaměstnání na plný úvazek souběžně. Ikdyž dostal zaměstnanec písemný pokyn od prvního zaměstnavatele, aby zůstal doma, může tento zaměstnavatel kdykoliv vydat pokyn zaměstnanci k opětovnému nástupu do zaměstnání.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.
Žáci a studenti, kteří se vzdělávají v cizině, mohou požádat o posouzení postavení studia podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává rozhodnutí o postavení studia na střední škole v cizině na roveň studia na střední škole v České republice a rozhodnutí o postavení studia na vysoké škole v cizině na roveň studia na vysoké škole v ČR.
V případě, že by zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr z jiného než zákonem uvedeného důvodu, bylo by takové okamžité zrušení neplatné a zaměstnavatel by se mohl této neplatnosti dovolat u soudu.
Kromě samotných soudních výloh by pak zaměstnanec měl povinnost zaměstnavateli nahradit případnou škodu, kterou by tímto postupem mohl zaměstnavateli způsobit (například v důsledku řádně nedokončené práce, kterou měl zaměstnanec rozpracovanou).
1. Pokud zaměstnanec dluží bance, úvěrové společnosti nebo jen známému a nebyla nařízena exekuce, může se veřitel obrátit na zaměstnavatele s žádostí o postupné strhávání dluhu ze mzdy. Se strháváním dluhu ze mzdy musí souhlasit zaměstnavatel a maximálně může strhnout polovinu mzdy.
2. Exekuce. Zaměstnavatel se musí podřídit exekutorovi a srážky, na rozdíl o předchozího bodu, provádět, a to až do výše tzv. nezabavitelného minima.
Při sestavování rozvrhu dovolené by měl zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (pokud to tedy provozní podmínky dovolí, měl by zaměstnavatel například u zaměstnanců s dětmi zohlednit období školních prázdnin). Podle zákona smí k převodu dovolené dojít pouze za předpokladu, že řádnému vyčerpání dovolené zabrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014:
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Podle analýzy Hospodářské komory ČR vánoční/novoroční večírky pro zaměstnance pořádá 60 % oslovených firem. Více než polovina z nich pak jako místo konání večírku volí restaurační zařízení. V případě jednorázových odměn na konci roku 34 % dotázaných volí mimořádnou peněžní odměnu nižší než měsíční plat. Mimořádné odměny svým zaměstnancům nevyplácí naopak 32 % podniků. Z další otázky průzkumu vyplynulo, že 40 % podniků posílá dárky jen významným klientům a obchodním partnerům, přičemž 5 % oslovených dává dárky všem.