Někteří lidé se zdravotním postižením jsou v určitých činnostech závislí na pomoci jiných lidí a pobírají příspěvek na péči. Mohou tito lidé pracovat?
Přiznání příspěvku na péči jakéhokoliv stupně nelze považovat za překážku v uzavření pracovního poměru. Pracovní činnost není omezena pobírání příspěvku na péči. Výše příspěvku na péči nesmí být změněna na základě pracovního uplatnění.
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Nejen při hledání zaměstnání mnoho z nás může ztratit sebevědomí (sebedůvěru). Existuje šest jednoduchých triků, jak zvýšit sebedůvěru:
1. Buďte důslední - dodržujte svá předsevzetí.
2. Přestaňte se srovnávat s ostatními.
3. Pochvalte si své úspěchy.
4. Naučte se nový věcem.
5. Soustřeďte se na své úspěchy.
6. Buďte na sebe hrdí.
Zaměstnanec může o pracovní posudek požádat kdykoli během posledních dvou měsíců před koncem pracovního poměru, zaměstnavatel je povinen mu jej do 15 dnů od přijetí žádosti vydat.
Smyslem pracovního posudku je poskytnout případnému budoucímu zaměstnavateli hodnocení práce zaměstnance dosavadním zaměstnavatelem, včetně informací o jeho kvalifikaci a schopnostech.
Zaměstnavatel není oprávněn požadovat od zaměstnance sdělení konkrétních zdravotních problémů nebo účelu zdravotního vyšetření. Zaměstnavatel má však právo vědět, zda jdete k lékaři sám nebo jako doprovod blízkého příbuzného a to z důvodu případného nároku na náhradu mzdy.
V době čerpání dovolené má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci za každou hodinu, kterou by v daném dnu měl odprocovat podle rozvrhu směn.
Např. při 8hodinové pracovní době přísluší zaměstnanci za každý den dovolené náhrada mzdy za 8 hodin; za den, kdy měla být odpracována 4hodinová směna, přísluší náhrada mzdy za 4 hodiny apod.
V zimě dochází na namrzlých chodnících k mnoha úrazům. Zejména ranní cesta do práce, kdy chodníky často ještě nejsou ošetřeny, může být docela nebezpečná – snadno může dojít k pádu a úrazu.
Pracovním úrazem se rozumí každé poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu:
Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.
Může být osoba pečující o osobu blízkou zaměstnána?
Zaměstnavatel musí zaměstnanci podle zákoníku práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Dobu čerpání přestávky určuje zaměstnavatel. Musí však přitom dodržovat některá pravidla - přestávky nesmí být poskytovány na začátku a na konci směn a přestávka sice může být rozdělená na více částí, jedna část však musí být dlouhá nejméně 15 minut.