Aktuálně 36343 nabídek práce!

Novinky z trhu práce a poradna

Práce z domova není pro každého

Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Pracovní cesta a výběr dopravního prostředku

Zaměstnavatel je oprávněn určit zaměstnanci nejen místo určení jeho pracovní cesty, ale i způsob dopravy. Ne vždy ale zaměstnanci daný typ přepravy vyhovuje. Smí v takovém případě po zaměstnavateli požadovat povolení jiného dopravního prostředku?

Každý zaměstnavatel může po vzájemné dohodě vyslat svého zaměstnance na pracovní cestu. V rámci cestovního příkazu pak zaměstnavatel zaměstnanci předem písemně určí:

Jak postupovat při porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem

  1. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, je vhodné požádat nejprve o pomoc příslušný odborový orgán. Tomu je v rozsahu stanoveném zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „ZP“/, dána pravomoc projednávat stížnosti zaměstnanců na výkon práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Může zaměstnavatel jednostranně změnit směnu ze dne na den?

Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.  

Zaručená mzda - co to je a máte na ni nárok?

Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 společně s novým zákoníkem práce. Je to mzda, kterou může minimálně zaměstnanec dostat za danou práci s ohledem na její složitost a odpovědnost. Je stanovena na pracovní týden o 40 hodinách. Tato mzda je rozdělena do 8 skupin podle toho, co se vykonává za práce. Zaměstnanci pak náleží nejméně tato odměna a nikoliv známá minimální mzda (pokud se nejedná o první skupinu). Zaručená mzda se nevztahuje na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.

Přestávka v práci na jídlo a oddech

Zaměstnavatel musí zaměstnanci podle zákoníku práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Dobu čerpání přestávky určuje zaměstnavatel. Musí však přitom dodržovat některá pravidla - přestávky nesmí být poskytovány na začátku a na konci směn a přestávka sice může být rozdělená na více částí, jedna část však musí být dlouhá nejméně 15 minut.

Může si zaměstnanec převádět dovolenou do dalšího roku?

Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.

Poradna práce: Práce přesčas

Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele nad jeho stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo jeho předem připravený rozvrh směn. Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má jako obvykle nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25% jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno. Na tom, že bude zaměstnanec místo příplatku čerpat náhradní volno, se však musí se zaměstnavatelem dohodnout.