Zaměstnavatel musí zaměstnanci podle zákoníku práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Dobu čerpání přestávky určuje zaměstnavatel. Musí však přitom dodržovat některá pravidla - přestávky nesmí být poskytovány na začátku a na konci směn a přestávka sice může být rozdělená na více částí, jedna část však musí být dlouhá nejméně 15 minut.
S novým občanským zákoníkem přichází i nové pravidlo - novinka v pracovním právu - předsmluvní informační povinnost. Rozhodnete-li se na poslední chvíli nenastoupit do zaměstnání nebo jste zaměstnavateli uvedli před nástupem do zaměstnání nepravdivé údaje, můžete jít k soudu. Zaměstnavatel má povinnost postupovat profesionálně a všechny informace poskytnuté zaměstnancem prověřit. Pokud se nepravda či neschopnost projeví až v průběhu zkušební doby, má zaměstnavatel možnost reagovat okamžitým zrušením pracovního poměru, a zabránit tak další případné škodě.
Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.
Zaměstnanec může o pracovní posudek požádat kdykoli během posledních dvou měsíců před koncem pracovního poměru, zaměstnavatel je povinen mu jej do 15 dnů od přijetí žádosti vydat.
Smyslem pracovního posudku je poskytnout případnému budoucímu zaměstnavateli hodnocení práce zaměstnance dosavadním zaměstnavatelem, včetně informací o jeho kvalifikaci a schopnostech.
Jestliže pracujete v noci nebo v sobotu a v neděli, náleží vám v obou případech příplatek ve výši alespoň 10 % vašeho průměrného výdělku. Je však možné se se zaměstnavatelem dohodnout, že vám bude poskytovat tyto příplatky v nižší výši nebo jiným způsobem. Za práci ve svátek vám přednostně náleží náhradní volno, ale lze se dohodnout na poskytnutí příplatku namísto náhradního volna. Zaměstnavatel nemůže výplatu příplatků nahradit poskytováním benefitů.
Nejvyšší soud ČR potvrdil svou ustálenou rozhodovací praxi v oblasti výpovědi pro nadbytečnost z důvodů organizačních změn. Tento institut představuje relativně flexibilní způsob pro zaměstnavatele, jak ukončit pracovní poměr zaměstnance, jehož pracovní místo se na základě rozhodnutí zruší. Je totiž jen a pouze na zaměstnavateli, aby stanovil svou organizační strukturu.
Zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. Problém může nastat v případě, kdy je pracovní náplň uvedena přiliš všeobecně. Např. máte-li v pracovní smlouvě uvedenu profesi "Učetní", musíte vykonávat jakoukoliv účetní práci. Bude-li ve smlouvě uvedeno v náplni práce "Mzdová účetní", již Vás zaměstnavatel nemůže nutit vykonávat práci finanční účetní nebo skladové účetní.
I alergie může vzniknout jako následek pracovní činnosti - nemoc z povolání. Pokud se zaměstnanec domnívá, že má alergii a nemůže dále vykonávat pracovní činnost podle pracovní smlouvy, měl by se obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo přímo na zaměstnavatele, který by zaměstnance měl vyslat k závodnímu lékaři nebo na specializované pracoviště, které uznává nemoci z povolání. Specializované pracoviště, které je oprávněné uznávat nemoci z povolání, pak na základě těchto vyšetření a zprávy hygienické stanice vydá posudek o uznání / neuznání nemoci z povolání.
Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.
Ještě stále mnoho uchazečů o práci je ochotno přistoupit na práci bez jakékoliv písemné smlouvy (dohody), tedy práci na černo. Takový "zaměstnanec" se vystavuje riziku nevyplacení odměny za provedenou práci a případnému složitému dokazovaní u soudu. Zaměstanavtel se vystavuje různým pokutám ze strany FÚ, OSSZ a současně s největší pravděpodobností bude zahájeno i trestní řízení. Současnému stavu nahrává i omezení odměny u dohody o provedení práce, kde do 10.000,- Kč se odvede pouze daň z příjmu.