Zaměstnanci českých firem jsou stále méně ochotní pracovat přesčas a v posledních pěti letech většina z nich hodnotí svoji práci jako nepříjemnou. Týká se to zejména zaměstnanců mladších 35 let a především žen. Mladá generace už dává svoji nespokojenost nadřízeným najevo a u pracovních pohovorů si klade podmínky.
Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale nechce propouštět. Firma možnost podat si žádost o podporu, o které následně rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek mzdových nákladů by byl hrazen ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti.
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Bezdůvodnou výpověď zákoník práce zaměstnavateli (na rozdíl od zaměstnance) neumožňuje. Důvody výpodi jsou definovány v §52 zákoníku práce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
Někteří personalisté při pracovním pohovoru nevědomky nebo zcela záměrně požadují od uchazeče o zaměstnání informace, na které nemají ze zákona nárok. Naopak mnoho uchazečů o zaměstnání neví, že na takové dotazy mohou odmítnout odpovědět.
Příklady nepovolených dotazů:
1. Kolik je Vám let?
2. Byl jste někdy ve vězení?
3. Jaký je Váš rodinný stav?
4. Jaký je Váš zdravotní stav?
5. Jakého jste vyznání?
6. Užíval jste nebo užíváte drogy?
Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.
Osoby nezletilé lze zaměstnávat. Týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 40 hodin, nezletilá osoba nesmí pracovat v noci. Zaměstnavatel musí nezletilé osobě přidělit pouze práci, která bude odpovídat fyzickému a mentálnímu stavu zaměstnance. Další podmínky viz. Zákoník práce.
Co mi hrozí, když jsem našel novou práci a současný zaměstnavatel trvá na dvou měsíční výpovědní lhůtě a příští den prostě nepřijdu do práce? Předně je nutné zdůraznit, že musíte podat výpověď. Jako zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, zákon však počítá s tím, že dodržíte dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud toto pravidlo porušíte, vystavujete se hned několika rizikům, viz. níže:
Ustavení v Zákoníku práce se na přesčasy v rámci dohody o pracovní činnosti nevztahuje. Zaměstnanec má tedy právo na proplacení všech odpracovaných hodin sjednaných v dohodě + přesčasy. Náhradní volno lze uplatnit pouze v případě bylo-li ujednáno v dohodě o pracovní činnosti.
Zaměstnanec může o pracovní posudek požádat kdykoli během posledních dvou měsíců před koncem pracovního poměru, zaměstnavatel je povinen mu jej do 15 dnů od přijetí žádosti vydat.
Smyslem pracovního posudku je poskytnout případnému budoucímu zaměstnavateli hodnocení práce zaměstnance dosavadním zaměstnavatelem, včetně informací o jeho kvalifikaci a schopnostech.
Končí doba, kdy se člověk může stát dospělým až v osmnácti letech. Od ledna získají zletilost i šestnáctileté děti. Ve výjimečných případech to povoluje nový občanský zákoník. Nová pravidla tak mohou využít už velmi mladí podnikatelé. Pokud je nezletilému alespoň 16 let, souhlasí s tím jeho zákonní zástupci a osvědčí soudu, že má z čeho žít, je způsobilý spravovat si sám své záležitosti, pak zákoník nařizuje, že mu svéprávnost musí být přiznána. Vše je uvedeno v §33 občanského zákoníku platného od 1.1.2014: