Práce pro jiného zaměstnavatele a zákaz konkurence
Zákoník práce výslovně zakazuje zaměstnanci pracovat na hlavní pracovní poměr nebo i formou přivýdělku pro jiného zaměstnavatele, pokud by tím konkuroval svému zaměstnavateli.
Zákoník práce výslovně zakazuje zaměstnanci pracovat na hlavní pracovní poměr nebo i formou přivýdělku pro jiného zaměstnavatele, pokud by tím konkuroval svému zaměstnavateli.
Víkend je považován za čas odpočinku, který řada zaměstnanců tráví s rodinou či přáteli. Pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
1. Pokud zaměstnanec dluží bance, úvěrové společnosti nebo jen známému a nebyla nařízena exekuce, může se veřitel obrátit na zaměstnavatele s žádostí o postupné strhávání dluhu ze mzdy. Se strháváním dluhu ze mzdy musí souhlasit zaměstnavatel a maximálně může strhnout polovinu mzdy.
2. Exekuce. Zaměstnavatel se musí podřídit exekutorovi a srážky, na rozdíl o předchozího bodu, provádět, a to až do výše tzv. nezabavitelného minima.
Končím v zaměstnání ve zkušební době a za dva pracovní dny nastupuji do nové práce. Mám se hlásit na Úřad práce?
Zdravotní a sociální pojištění hradí za zaměstnance firma vždy za celý kalendářní měsíc. Na Úřad práce nemusíte chodit, pokud změna zaměstnavatele proběhne v rámci jednoho kalendářního měsíce.
Ukončit dohodu o pracovní činnosti, dále jen "DPČ", lze několika způsoby - dohodou, okamžitým zrušením nebo výpovědí. Pro ukončení dohody o pracovní činnosti neplatí tak přísná pravidla jako pro pracovní smlouvu, nicméně i tato pravidla stanovená zákoníkem práce je nutné dodržovat.
1. Ukončení dohodou - obě smluvní strany v dohodě o ukončení platnosti dohody o pracovní činnosti stanoví datum ukončení. Dohoda o ukončení DPČ musí mít písemnou formu.
Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.
Zaměstnavatel může zaměstnanci určit termín dovolené. Termín dovolené musí zaměstnavatel zaměstnanci sdělit nejpozději 14 dní předem, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Zaměstnavatel by měl přihlédnout k požadavkům zaměstnance na termín čerpání dovolené. Pokud zaměstnavatel dovolenou rozdělí na více částí, měla by alespoň jedna část dovolené trvat nejméně 14 dní. Existují dvě výjimky čerpání dovolené, kdy termín dovolené určuje zaměstnanec:
Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale nechce propouštět. Firma možnost podat si žádost o podporu, o které následně rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek mzdových nákladů by byl hrazen ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti.
S novým občanským zákoníkem přichází i nové pravidlo - novinka v pracovním právu - předsmluvní informační povinnost. Rozhodnete-li se na poslední chvíli nenastoupit do zaměstnání nebo jste zaměstnavateli uvedli před nástupem do zaměstnání nepravdivé údaje, můžete jít k soudu. Zaměstnavatel má povinnost postupovat profesionálně a všechny informace poskytnuté zaměstnancem prověřit. Pokud se nepravda či neschopnost projeví až v průběhu zkušební doby, má zaměstnavatel možnost reagovat okamžitým zrušením pracovního poměru, a zabránit tak další případné škodě.