Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.
Nejen při hledání zaměstnání mnoho z nás může ztratit sebevědomí (sebedůvěru). Existuje šest jednoduchých triků, jak zvýšit sebedůvěru:
1. Buďte důslední - dodržujte svá předsevzetí.
2. Přestaňte se srovnávat s ostatními.
3. Pochvalte si své úspěchy.
4. Naučte se nový věcem.
5. Soustřeďte se na své úspěchy.
6. Buďte na sebe hrdí.
Úpadek vyhlašuje soud v případech, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo z důvodu předlužení. Zaměstnavatel není schopen plnit své závazky k věřitelům mezi nimiž mohou být i zaměstnanci (nevyplacená mzda). Zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit.
Seriózní agentury práce (personální agentury) inzerují na seriózních internetových portálech, mají dobře zmapován pracovní trh v dané lokalitě. Pracovníci personální agentury se chovají vstřícně k uchazečům o zaměstnání a mají přehled o pracovních nabídkách v dané lokalitě. Seriózní personální agentura průběžně informuje evidované uchazeče o zaměstnání o stavu vyhledávání pracovního místa. Kompletní servis ještě není zárukou úspěšnosti personální agentury.
Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.
Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Ustavení v Zákoníku práce se na přesčasy v rámci dohody o pracovní činnosti nevztahuje. Zaměstnanec má tedy právo na proplacení všech odpracovaných hodin sjednaných v dohodě + přesčasy. Náhradní volno lze uplatnit pouze v případě bylo-li ujednáno v dohodě o pracovní činnosti.