Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro některou z důležitých osobních překážek v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno a v některých případech i náhradu mzdy. Za důležité osobní překážky na straně zaměstnance se pak považuje například dočasná pracovní neschopnost, vyšetření a ošetření ve zdravotnickém zařízení, narození dítěte či doprovod.
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
Práce na částečný úvazek, podle analýzy portálu TIP-PRACE.cz, nabývá nebývalého rozmachu. Práce na částečný úvazek je vhodná především pro osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby časově limitované (např. rodiče malých dětí). Zaměstnavatelé se snaží ušetřit na mzdách a v rámci možností volí částečné úvazky. Je prokázáno, že produktivita zaměstnance na částečný pracovní úvazek je vyšší oproti zaměstnanci, který je zaměstnán na plný úvazek.
Seriózní agentury práce (personální agentury) inzerují na seriózních internetových portálech, mají dobře zmapován pracovní trh v dané lokalitě. Pracovníci personální agentury se chovají vstřícně k uchazečům o zaměstnání a mají přehled o pracovních nabídkách v dané lokalitě. Seriózní personální agentura průběžně informuje evidované uchazeče o zaměstnání o stavu vyhledávání pracovního místa. Kompletní servis ještě není zárukou úspěšnosti personální agentury.
Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale nechce propouštět. Firma možnost podat si žádost o podporu, o které následně rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek mzdových nákladů by byl hrazen ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti.
Zaměstnavatel není oprávněn požadovat od zaměstnance sdělení konkrétních zdravotních problémů nebo účelu zdravotního vyšetření. Zaměstnavatel má však právo vědět, zda jdete k lékaři sám nebo jako doprovod blízkého příbuzného a to z důvodu případného nároku na náhradu mzdy.
Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
V případě souběhu více zaměstnání může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele. Pokud má nový zaměstnavatel shodný předmět činnosti s „původním“ zaměstnavatelem, může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele jen s předchozím písemným souhlasem „původního“ zaměstnavatele.
V případě, že by zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr z jiného než zákonem uvedeného důvodu, bylo by takové okamžité zrušení neplatné a zaměstnavatel by se mohl této neplatnosti dovolat u soudu.
Kromě samotných soudních výloh by pak zaměstnanec měl povinnost zaměstnavateli nahradit případnou škodu, kterou by tímto postupem mohl zaměstnavateli způsobit (například v důsledku řádně nedokončené práce, kterou měl zaměstnanec rozpracovanou).