Zaměstnavatel musí zaměstnanci podle zákoníku práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Dobu čerpání přestávky určuje zaměstnavatel. Musí však přitom dodržovat některá pravidla - přestávky nesmí být poskytovány na začátku a na konci směn a přestávka sice může být rozdělená na více částí, jedna část však musí být dlouhá nejméně 15 minut.
Hledáte způsob, jak motivovat zaměstnance a dosáhnout tak vyšších výkonů a zlepšení přístupu zaměstnanců k práci? Pokud nebudete zaměstnance dostatečně motivovat, dopustíte se závažné chyby, které může znamenat i konec prosperity nebo existence vaší firmy.
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.
Zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat jen takovou práci, kterou má uvedenou v pracovní smlouvě. Problém může nastat v případě, kdy je pracovní náplň uvedena přiliš všeobecně. Např. máte-li v pracovní smlouvě uvedenu profesi "Učetní", musíte vykonávat jakoukoliv účetní práci. Bude-li ve smlouvě uvedeno v náplni práce "Mzdová účetní", již Vás zaměstnavatel nemůže nutit vykonávat práci finanční účetní nebo skladové účetní.
Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 společně s novým zákoníkem práce. Je to mzda, kterou může minimálně zaměstnanec dostat za danou práci s ohledem na její složitost a odpovědnost. Je stanovena na pracovní týden o 40 hodinách. Tato mzda je rozdělena do 8 skupin podle toho, co se vykonává za práce. Zaměstnanci pak náleží nejméně tato odměna a nikoliv známá minimální mzda (pokud se nejedná o první skupinu). Zaručená mzda se nevztahuje na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.
Seriózní agentury práce (personální agentury) inzerují na seriózních internetových portálech, mají dobře zmapován pracovní trh v dané lokalitě. Pracovníci personální agentury se chovají vstřícně k uchazečům o zaměstnání a mají přehled o pracovních nabídkách v dané lokalitě. Seriózní personální agentura průběžně informuje evidované uchazeče o zaměstnání o stavu vyhledávání pracovního místa. Kompletní servis ještě není zárukou úspěšnosti personální agentury.
Zkušební doba umožňuje jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci, aby si ověřili, zda jim pracovní poměr bude vyhovovat. Zaměstnavatel během ní může posoudit schopnosti zaměstnance, a naopak zaměstnanec může zjistit, zda ho daná práce baví a vyhovuje mu pracovní prostředí či kolektiv.
Zkušební doba není automatická - musí být vždy mezi stranami sjednána, a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Zkušební doba nesmí být sjednána delší než:
V případě souběhu více zaměstnání může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele. Pokud má nový zaměstnavatel shodný předmět činnosti s „původním“ zaměstnavatelem, může zaměstnanec konat práci pro jiného zaměstnavatele jen s předchozím písemným souhlasem „původního“ zaměstnavatele.
Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.