Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Úpadek vyhlašuje soud v případech, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo z důvodu předlužení. Zaměstnavatel není schopen plnit své závazky k věřitelům mezi nimiž mohou být i zaměstnanci (nevyplacená mzda). Zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit.
Dostal-a jste pozvánku k pohovoru s personalistou? Kladete si otázku, jak se mám připravit na pohovor s personalistou?
Nejprve si zjistěte vše o firmě, nejlépe prostřednictvím www stránek. Personalista může dotazem ověřit, zda-li víte, do jaké firmy chcete nastoupit.
1. Proč a jakým způsobem došlo k ukončení posledního zaměstnání?
2. Jaké jsou Vaše silné a slabé stránky?
3. Proč bychom ze všech uchazečů měli vybrat právě Vás?
4. Jak vysoký si představujete plat, ev. bonusy?
Hledáte způsob, jak motivovat zaměstnance a dosáhnout tak vyšších výkonů a zlepšení přístupu zaměstnanců k práci? Pokud nebudete zaměstnance dostatečně motivovat, dopustíte se závažné chyby, které může znamenat i konec prosperity nebo existence vaší firmy.
Zaměstnavatel může cizince zaměstnávat pouze tehdy, pokud tento cizinec má:
Mnohokrát nastane situace, kdy zaměstnanec dostane výpověď pracovní smlouvy, zaměstnavatel ponechá zaměstnance doma. Zaměstnanec nelení a vyhledá nové zaměstnání s podmínkou, že má nastoupit ihned do zaměstnání. Zřídka se stane, že lze vykonávat dvě zaměstnání na plný úvazek souběžně. Ikdyž dostal zaměstnanec písemný pokyn od prvního zaměstnavatele, aby zůstal doma, může tento zaměstnavatel kdykoliv vydat pokyn zaměstnanci k opětovnému nástupu do zaměstnání.
Z fyziologického hlediska je noc určena k tomu, aby člověk odpočíval, tudíž se na zaměstnance pracující v noci uplatňuje zvýšená ochrana. Zaměstnanci pracující v noci jsou povinni podstoupit periodické lékařské prohlídky častěji za účelem ověření jejich zdravotní způsobilosti nejen pro danou práci, ale právě i pro práci v noci.
Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí takový, který odpracuje během noční doby (doba mezi 22. a šestou hodinou) alespoň tři hodiny ze své pracovní doby v průměru nejméně jednou týdně za období nejvýše 26 týdnů.
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.