Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů stanovených zákoníkem práce. Bezdůvodnou výpověď zákoník práce zaměstnavateli (na rozdíl od zaměstnance) neumožňuje. Důvody výpodi jsou definovány v §52 zákoníku práce:
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 společně s novým zákoníkem práce. Je to mzda, kterou může minimálně zaměstnanec dostat za danou práci s ohledem na její složitost a odpovědnost. Je stanovena na pracovní týden o 40 hodinách. Tato mzda je rozdělena do 8 skupin podle toho, co se vykonává za práce. Zaměstnanci pak náleží nejméně tato odměna a nikoliv známá minimální mzda (pokud se nejedná o první skupinu). Zaručená mzda se nevztahuje na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.
Pohovor s personalistou vetšinou trvá 1/2 až celou hodinu. Každý uchazeč o zaměstnání by se měl alespoň rámcově na pohovor s personalistou připravit. Jaké dotazy může uchazeč očekávat:
1. Znáte naši firmu a víte čím se zabýváme?
2. Proč jste odešel/odešla od posledního zaměstnavatele?
3. Jaké jsou Vaše silné a slabé stránky?
4. Proč bychom si měli vybrat právě vás?
5. Máte nějaké dotazy k nabízené pracovní pozici nebo na činnost naší společnosti?
Práce z domova patří mezi nejžádanější benefity a výrazně vzrostl počet firem, které jej svým zaměstnancům umožňují. Práci z domova nyní umožnují zaměstnavatelé i v oborech, kde bychom to tolik nečekali – ve veřejném sektoru, stavebnictví, v realitách a obchodu. Důležité je ale uvědomit si, že práce z domova nevyhovuje každému. Naučit se pracovat efektivně v domácím prostředí totiž není tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.
Úpadek vyhlašuje soud v případech, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo z důvodu předlužení. Zaměstnavatel není schopen plnit své závazky k věřitelům mezi nimiž mohou být i zaměstnanci (nevyplacená mzda). Zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit.
Na rozdíl od výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele je dohoda o ukončení pracovního poměru dvoustranným aktem, tzn. dohodu musí odsouhlasit a podepsat obě strany. Dohoda (smlouva) o ukončení pracovního poměru musí obsahovat několik základních a nezbytných náležitostí:
- pojmenování smluvních stran (zaměstnance a zaměstnavatele),
- odkaz na pracovní smlouvu, která bude touto dohodou dotčena,
- nadefinovat den, ke kterému pracovní vztah vzniklý dle pracovní smlouvy zanikne,
Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.
Obecně zákoník práce více pracovně právních vztahů (tedy pracovních poměrů a vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPČ a DPP) u jednoho zaměstnavatele nezakazuje, tudíž připouští. Ovšem není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovním poměru a stejnou nebo obdobnou pracovní aktivitu (popř. činnosti, které jsou částečně odlišné, přesto však spadají do sjednaného druhu práce) by ve svém „volném“ čase vykonával u téhož zaměstnavatele na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody.
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Zaměstnanci českých firem jsou stále méně ochotní pracovat přesčas a v posledních pěti letech většina z nich hodnotí svoji práci jako nepříjemnou. Týká se to zejména zaměstnanců mladších 35 let a především žen. Mladá generace už dává svoji nespokojenost nadřízeným najevo a u pracovních pohovorů si klade podmínky.