Pomoci lidem získat cennou praktickou zkušenost a zlepšit tím jejich možnosti na trhu práce se snaží projekty „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ a „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání.“ Projekty realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Dosavadní výsledky ukazují, že stáže pomáhají účastníkům zvýšit sebevědomí a lépe se uplatnit na trhu práce. Věřím, že i můj nástupce bude na věc nahlížet stejně a že podpoří jejich pokračování,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele nad jeho stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo jeho předem připravený rozvrh směn. Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má jako obvykle nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25% jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno. Na tom, že bude zaměstnanec místo příplatku čerpat náhradní volno, se však musí se zaměstnavatelem dohodnout.
Tento článek se věnuje situaci, kdy zaměstanec čerstvě nastoupí do zaměstnání a má v pracovní smlouvě sjednánu zkušební dobu 3 měsíce. Ve zkušební době zaměstnanec onemocní. Může jej zaměstnavatel okamžitě propustit? Na co má v takové situaci zaměstnanec nárok?
Každý z nás se těší na dovolenou a je pro nás velmi důležité, kdy ji čerpáme. Většinou chceme trávit dovolenou s rodinou, příbuznými a přáteli, kdy nám to nejvíce vyhovuje. Musí zaměstnavatel vyhovět našim požadavkům, anebo může určit dovolenou tak, jak se mu zlíbí?
Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.
Zaměstnavatel, který inspektorům práce nedoloží pracovní smlouvu pracovníka, který u něho zaměstnán může být obviněn z tzv. Švarcsystému, přičem zaměstnavateli hrozí velmi vysoké pokuty. Inspektor práce se může domnívat, že zaměstnanec není zaměstnán na pracovní smlouvu, ale práci vykonává jako podnikatel na své IČ, což je nezákonné. Kromě vysokých pokut hrozí i doplacení daní, zdravotního a sociálního pojištění včetně dalších pokut. Doporučujeme zaměstnavatelům pečlivost při ukládání aktivních i neaktivních pracovních smluv.
I alergie může vzniknout jako následek pracovní činnosti - nemoc z povolání. Pokud se zaměstnanec domnívá, že má alergii a nemůže dále vykonávat pracovní činnost podle pracovní smlouvy, měl by se obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo přímo na zaměstnavatele, který by zaměstnance měl vyslat k závodnímu lékaři nebo na specializované pracoviště, které uznává nemoci z povolání. Specializované pracoviště, které je oprávněné uznávat nemoci z povolání, pak na základě těchto vyšetření a zprávy hygienické stanice vydá posudek o uznání / neuznání nemoci z povolání.
Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnanci dohodu o hmotné odpovědnosti. Na základě této dohody odpovídá zaměstnanec za škodu na hodnotách, které mu byly svěřeny. Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně. Dohoda o hmotné odpovědnosti nesmí být uzavřena se zaměstnancem mladším 18 let. Každý schodek na svěřených hodnotách musí zaměstnanec zaměstnavateli nahradit z vlastních prostředků. Jedinou možností zaměstnance, jak se této povinnosti zbavit, je prokázat, že schodek nezavinil.
Úpadek vyhlašuje soud v případech, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo z důvodu předlužení. Zaměstnavatel není schopen plnit své závazky k věřitelům mezi nimiž mohou být i zaměstnanci (nevyplacená mzda). Zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit.