Syndrom vyhoření, prevence a léčba
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
1. Pokud zaměstnanec dluží bance, úvěrové společnosti nebo jen známému a nebyla nařízena exekuce, může se veřitel obrátit na zaměstnavatele s žádostí o postupné strhávání dluhu ze mzdy. Se strháváním dluhu ze mzdy musí souhlasit zaměstnavatel a maximálně může strhnout polovinu mzdy.
2. Exekuce. Zaměstnavatel se musí podřídit exekutorovi a srážky, na rozdíl o předchozího bodu, provádět, a to až do výše tzv. nezabavitelného minima.
Před prací na černo musíme důrazně varovat zaměstnavatele i zaměstnance, neboť oběma účastníkům hrozí vysoké pokuty. V prvé řadě hrozí pokuta od inspekce práce. Zaměstnanec, kterému inspekce prokáže, že pracoval na černo, hrozí pokuta až do 100.000 Kč. Pokud by se této pokutě chtěl vyhnout a například se snažil zamlčet svou totožnost, může mu inspekce práce jen za to udělit pokutu až 200.000 Kč. Mnohem hůře na tom však bude zaměstnavatel. Horní hranice pokuty pro zaměstnavatele je hrozivých 10 milionů korun.
Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.
Podle analýzy Hospodářské komory ČR vánoční/novoroční večírky pro zaměstnance pořádá 60 % oslovených firem. Více než polovina z nich pak jako místo konání večírku volí restaurační zařízení. V případě jednorázových odměn na konci roku 34 % dotázaných volí mimořádnou peněžní odměnu nižší než měsíční plat. Mimořádné odměny svým zaměstnancům nevyplácí naopak 32 % podniků. Z další otázky průzkumu vyplynulo, že 40 % podniků posílá dárky jen významným klientům a obchodním partnerům, přičemž 5 % oslovených dává dárky všem.
Z fyziologického hlediska je noc určena k tomu, aby člověk odpočíval, tudíž se na zaměstnance pracující v noci uplatňuje zvýšená ochrana. Zaměstnanci pracující v noci jsou povinni podstoupit periodické lékařské prohlídky častěji za účelem ověření jejich zdravotní způsobilosti nejen pro danou práci, ale právě i pro práci v noci.
Zaměstnancem pracujícím v noci se rozumí takový, který odpracuje během noční doby (doba mezi 22. a šestou hodinou) alespoň tři hodiny ze své pracovní doby v průměru nejméně jednou týdně za období nejvýše 26 týdnů.
Během pracovní doby můžete navštívit lékaře, ale jen na dobu nezbytně nutnou, současně má zaměstnanec právo na poskytnutí placeného volna. Zaměstnanec by se měl především snažit, aby návštěva lékaře nezasahovala do pracovní doby nebo jen minimálně. Zdravotnické zařízení by mělo být co nejblíže bydlišti nebo pracovišti. Pokud by zaměstnanec navštívil jiné zdravotnické zařízení, za čas strávený nad rámec nutného nedostane zaplaceno.
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 společně s novým zákoníkem práce. Je to mzda, kterou může minimálně zaměstnanec dostat za danou práci s ohledem na její složitost a odpovědnost. Je stanovena na pracovní týden o 40 hodinách. Tato mzda je rozdělena do 8 skupin podle toho, co se vykonává za práce. Zaměstnanci pak náleží nejméně tato odměna a nikoliv známá minimální mzda (pokud se nejedná o první skupinu). Zaručená mzda se nevztahuje na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.
Mnoho zaměstnanců se setká s tím, že je zaměstnavatel vyšle na školení, kde si mají doplnit znalosti ve svém oboru. Každý zaměstnanec je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci tak, aby mohl řádně v rámci pracovní smlouvy vykonávat sjednanou práci. Prohlubování kvalifikace, kterým se rozumí její doplňování, udržování nebo obnovování, se pak zpravidla uskutečňuje formou různých školení nebo kurzů. Zaměstnavatel může na své náklady zaměstnanci prohlubování kvalifikace uložit, ale pouze v rozmezí práce, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává.
Každý zaměstnanec se může dostat do situace, kdy bude potřebovat svému zaměstnavateli doručit písemnost. Jak tedy správně listinné písemnosti zaměstnavateli doručovat, obzvláště v případě, když zaměstnavatel příliš "nespolupracuje"?