Řada firem již využívá jako lákavý nefinanční benefit možnost práce z domova. Práce z domova patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké výhody. Práce z domova bude patrně v nejbližší době řešena i v nové úpravě zákoníku práce. Lze očekávat, že práci z domova budou využívat i firmy, které se dosud pro nejasná pravidla práce z domova obávaly.
Zaměstnavatel, který inspektorům práce nedoloží pracovní smlouvu pracovníka, který u něho zaměstnán může být obviněn z tzv. Švarcsystému, přičem zaměstnavateli hrozí velmi vysoké pokuty. Inspektor práce se může domnívat, že zaměstnanec není zaměstnán na pracovní smlouvu, ale práci vykonává jako podnikatel na své IČ, což je nezákonné. Kromě vysokých pokut hrozí i doplacení daní, zdravotního a sociálního pojištění včetně dalších pokut. Doporučujeme zaměstnavatelům pečlivost při ukládání aktivních i neaktivních pracovních smluv.
Proč je nutný souhlas se zpracováním osobních údajů v životopisu? Jméno a příjmení, fotografie, adresa a podobné položky jsou podle zákona tzv. osobní údaje. Aby zaměstnavatelé mohli se získanými životopisy pracovat - například je uložit do své databáze a dále je vyhodnocovat, musejí k tomu získat vaše svolení.
Rozvržení pracovní doby je výhradním právem zaměstnavatele. Rozvrh pracovní doby je však zaměstnavatel povinen vypracovat písemně a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena.
Během pracovní doby můžete navštívit lékaře, ale jen na dobu nezbytně nutnou, současně má zaměstnanec právo na poskytnutí placeného volna. Zaměstnanec by se měl především snažit, aby návštěva lékaře nezasahovala do pracovní doby nebo jen minimálně. Zdravotnické zařízení by mělo být co nejblíže bydlišti nebo pracovišti. Pokud by zaměstnanec navštívil jiné zdravotnické zařízení, za čas strávený nad rámec nutného nedostane zaplaceno.
V zimě dochází na namrzlých chodnících k mnoha úrazům. Zejména ranní cesta do práce, kdy chodníky často ještě nejsou ošetřeny, může být docela nebezpečná – snadno může dojít k pádu a úrazu.
Pracovním úrazem se rozumí každé poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu:
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
Vážený/á [jméno zaměstnavatele],
Rád/a bych se s Vámi setkal/a, abych s Vámi mohl/a diskutovat o mé současné mzdě a možnosti zvýšení. Chtěl/a bych vyjádřit svou upřímnou zájem o svou práci ve společnosti [název společnosti] a chtěl/a bych se pokusit vyjednat spravedlivou a adekvátní mzdu za svoji práci.
Ustavení v Zákoníku práce se na přesčasy v rámci dohody o pracovní činnosti nevztahuje. Zaměstnanec má tedy právo na proplacení všech odpracovaných hodin sjednaných v dohodě + přesčasy. Náhradní volno lze uplatnit pouze v případě bylo-li ujednáno v dohodě o pracovní činnosti.
Někteří personalisté při pracovním pohovoru nevědomky nebo zcela záměrně požadují od uchazeče o zaměstnání informace, na které nemají ze zákona nárok. Naopak mnoho uchazečů o zaměstnání neví, že na takové dotazy mohou odmítnout odpovědět.
Příklady nepovolených dotazů:
1. Kolik je Vám let?
2. Byl jste někdy ve vězení?
3. Jaký je Váš rodinný stav?
4. Jaký je Váš zdravotní stav?
5. Jakého jste vyznání?
6. Užíval jste nebo užíváte drogy?