Pokud jsou přesčasy sjednané v pracovní smlouvě, tak prvních 150 hodin přesčasů ročně se neproplácí. Ani nemáte nárok brát si za ně náhradní volno. Situace se má tak, že těchto 150 hodin je už zahrnuto do mzdy.
V pracovním procesu mohou nastat situace, kdy zaměstanavel nebo zaměstnanec potřebují upravit délku pracovní doby. Existují dva pojmy, které se od sebe velmi liší:
Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.
Jestliže pracujete v noci nebo v sobotu a v neděli, náleží vám v obou případech příplatek ve výši alespoň 10 % vašeho průměrného výdělku. Je však možné se se zaměstnavatelem dohodnout, že vám bude poskytovat tyto příplatky v nižší výši nebo jiným způsobem. Za práci ve svátek vám přednostně náleží náhradní volno, ale lze se dohodnout na poskytnutí příplatku namísto náhradního volna. Zaměstnavatel nemůže výplatu příplatků nahradit poskytováním benefitů.
Během pracovní doby můžete navštívit lékaře, ale jen na dobu nezbytně nutnou, současně má zaměstnanec právo na poskytnutí placeného volna. Zaměstnanec by se měl především snažit, aby návštěva lékaře nezasahovala do pracovní doby nebo jen minimálně. Zdravotnické zařízení by mělo být co nejblíže bydlišti nebo pracovišti. Pokud by zaměstnanec navštívil jiné zdravotnické zařízení, za čas strávený nad rámec nutného nedostane zaplaceno.
Zaměstnavatel musí zaměstnanci podle zákoníku práce poskytovat přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně 30 minut, a to nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce. Dobu čerpání přestávky určuje zaměstnavatel. Musí však přitom dodržovat některá pravidla - přestávky nesmí být poskytovány na začátku a na konci směn a přestávka sice může být rozdělená na více částí, jedna část však musí být dlouhá nejméně 15 minut.
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele nad jeho stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo jeho předem připravený rozvrh směn. Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má jako obvykle nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25% jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno. Na tom, že bude zaměstnanec místo příplatku čerpat náhradní volno, se však musí se zaměstnavatelem dohodnout.
Inspirováni Německem, kde už delší čas funguje, přijali čeští zákonodárci novinku zvanou kurzarbeit. Zaměstnavatel ji od začátku ledna může využít v situaci, kdy se dostane do finančních potíží, ale nechce propouštět. Firma možnost podat si žádost o podporu, o které následně rozhodne vláda. V případě schválení by zaměstnanci nadále pobírali sedmdesát procent své dosavadní mzdy, zaměstnavatel by z této částky hradil pouze pětinu. Zbytek mzdových nákladů by byl hrazen ze státního rozpočtu, z peněz vyhrazených na aktivní politiku zaměstnanosti.
Je právem zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu podle svého uvážení přičemž musí respektovat právní předpisy a jejich limity, sjednanou pracovní smlouvu a případně i vnitřní předpisy zaměstnavatele, které nesmí být v rozporu s právními předpisy České republiky. Pokud zaměstnavatel nařídí zaměstnanci práci nad rámec 40-ti hodinové týdenní pracovní doby, jedná se o přesčas. Zaměstnavatel může podle zákoníku práce přesčasy nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů.
V poslední době se na Ministerstvo práce a sociálních věcí obracejí někteří poskytovatelé s dotazy, jak bude MPSV od prvního ledna 2014 přistupovat ke spolkům jako poskytovatelům sociálních služeb. S účinností od 1. ledna 2014 začne platit nový občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky. „Rádi bychom poskytovatele uklidnili. Sociální služby budou moci poskytovat i nadále,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.