Pokud jsou přesčasy sjednané v pracovní smlouvě, tak prvních 150 hodin přesčasů ročně se neproplácí. Ani nemáte nárok brát si za ně náhradní volno. Situace se má tak, že těchto 150 hodin je už zahrnuto do mzdy.
I alergie může vzniknout jako následek pracovní činnosti - nemoc z povolání. Pokud se zaměstnanec domnívá, že má alergii a nemůže dále vykonávat pracovní činnost podle pracovní smlouvy, měl by se obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo přímo na zaměstnavatele, který by zaměstnance měl vyslat k závodnímu lékaři nebo na specializované pracoviště, které uznává nemoci z povolání. Specializované pracoviště, které je oprávněné uznávat nemoci z povolání, pak na základě těchto vyšetření a zprávy hygienické stanice vydá posudek o uznání / neuznání nemoci z povolání.
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
Tento článek se věnuje situaci, kdy zaměstanec čerstvě nastoupí do zaměstnání a má v pracovní smlouvě sjednánu zkušební dobu 3 měsíce. Ve zkušební době zaměstnanec onemocní. Může jej zaměstnavatel okamžitě propustit? Na co má v takové situaci zaměstnanec nárok?
Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou.
Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).
Práce na částečný úvazek, podle analýzy portálu TIP-PRACE.cz, nabývá nebývalého rozmachu. Práce na částečný úvazek je vhodná především pro osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby časově limitované (např. rodiče malých dětí). Zaměstnavatelé se snaží ušetřit na mzdách a v rámci možností volí částečné úvazky. Je prokázáno, že produktivita zaměstnance na částečný pracovní úvazek je vyšší oproti zaměstnanci, který je zaměstnán na plný úvazek.
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Ukončit dohodu o pracovní činnosti, dále jen "DPČ", lze několika způsoby - dohodou, okamžitým zrušením nebo výpovědí. Pro ukončení dohody o pracovní činnosti neplatí tak přísná pravidla jako pro pracovní smlouvu, nicméně i tato pravidla stanovená zákoníkem práce je nutné dodržovat.
1. Ukončení dohodou - obě smluvní strany v dohodě o ukončení platnosti dohody o pracovní činnosti stanoví datum ukončení. Dohoda o ukončení DPČ musí mít písemnou formu.
Je právem zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu podle svého uvážení přičemž musí respektovat právní předpisy a jejich limity, sjednanou pracovní smlouvu a případně i vnitřní předpisy zaměstnavatele, které nesmí být v rozporu s právními předpisy České republiky. Pokud zaměstnavatel nařídí zaměstnanci práci nad rámec 40-ti hodinové týdenní pracovní doby, jedná se o přesčas. Zaměstnavatel může podle zákoníku práce přesčasy nařizovat jen výjimečně a z vážných provozních důvodů.
Personalisté si potřebují udělat ucelený obrázek o Vaší osobnosti, zda-li se na nabízenou pracovní pozici hodíte a jakým budete pro firmu přínosem. Chtějí znát Vaše zkušenosti. Nemá smysl používat fráze typu "jsem flexibilní", "jsem zaměřený na cíl", které jsou nicneříkající a pro personalisty unavující. Personalisty také zajímá, zda-li zapadnete do týmu.