Ukončit dohodu o pracovní činnosti, dále jen "DPČ", lze několika způsoby - dohodou, okamžitým zrušením nebo výpovědí. Pro ukončení dohody o pracovní činnosti neplatí tak přísná pravidla jako pro pracovní smlouvu, nicméně i tato pravidla stanovená zákoníkem práce je nutné dodržovat.
1. Ukončení dohodou - obě smluvní strany v dohodě o ukončení platnosti dohody o pracovní činnosti stanoví datum ukončení. Dohoda o ukončení DPČ musí mít písemnou formu.
Někteří personalisté při pracovním pohovoru nevědomky nebo zcela záměrně požadují od uchazeče o zaměstnání informace, na které nemají ze zákona nárok. Naopak mnoho uchazečů o zaměstnání neví, že na takové dotazy mohou odmítnout odpovědět.
Příklady nepovolených dotazů:
1. Kolik je Vám let?
2. Byl jste někdy ve vězení?
3. Jaký je Váš rodinný stav?
4. Jaký je Váš zdravotní stav?
5. Jakého jste vyznání?
6. Užíval jste nebo užíváte drogy?
Tento článek se věnuje situaci, kdy zaměstanec čerstvě nastoupí do zaměstnání a má v pracovní smlouvě sjednánu zkušební dobu 3 měsíce. Ve zkušební době zaměstnanec onemocní. Může jej zaměstnavatel okamžitě propustit? Na co má v takové situaci zaměstnanec nárok?
Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel dle zákoníku práce. Zaměstnavatel může umožnit vyčerpání dovolené během výpovědní doby, ale také to umožnit nemusí. V tom případě by zaměstnavatel nevybranou dovolenou musel proplatit. Peníze za dovolenou by měly být proplaceny společně s poslední výplatou.
Při sestavování rozvrhu dovolené by měl zaměstnavatel přihlížet nejen ke svým provozním potřebám, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (pokud to tedy provozní podmínky dovolí, měl by zaměstnavatel například u zaměstnanců s dětmi zohlednit období školních prázdnin). Podle zákona smí k převodu dovolené dojít pouze za předpokladu, že řádnému vyčerpání dovolené zabrání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody na straně zaměstnavatele.
V pracovním procesu mohou nastat situace, kdy zaměstanavel nebo zaměstnanec potřebují upravit délku pracovní doby. Existují dva pojmy, které se od sebe velmi liší:
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007 společně s novým zákoníkem práce. Je to mzda, kterou může minimálně zaměstnanec dostat za danou práci s ohledem na její složitost a odpovědnost. Je stanovena na pracovní týden o 40 hodinách. Tato mzda je rozdělena do 8 skupin podle toho, co se vykonává za práce. Zaměstnanci pak náleží nejméně tato odměna a nikoliv známá minimální mzda (pokud se nejedná o první skupinu). Zaručená mzda se nevztahuje na dohodu o pracovní činnosti a o provedení práce.
Co mi hrozí, když jsem našel novou práci a současný zaměstnavatel trvá na dvou měsíční výpovědní lhůtě a příští den prostě nepřijdu do práce? Předně je nutné zdůraznit, že musíte podat výpověď. Jako zaměstnanec můžete podat výpověď kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu, zákon však počítá s tím, že dodržíte dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud toto pravidlo porušíte, vystavujete se hned několika rizikům, viz. níže:
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
Mnoho zaměstnanců se setká s tím, že je zaměstnavatel vyšle na školení, kde si mají doplnit znalosti ve svém oboru. Každý zaměstnanec je povinen prohlubovat si svou kvalifikaci tak, aby mohl řádně v rámci pracovní smlouvy vykonávat sjednanou práci. Prohlubování kvalifikace, kterým se rozumí její doplňování, udržování nebo obnovování, se pak zpravidla uskutečňuje formou různých školení nebo kurzů. Zaměstnavatel může na své náklady zaměstnanci prohlubování kvalifikace uložit, ale pouze v rozmezí práce, kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává.