Zaměstnavatel je oprávněn určit zaměstnanci nejen místo určení jeho pracovní cesty, ale i způsob dopravy. Ne vždy ale zaměstnanci daný typ přepravy vyhovuje. Smí v takovém případě po zaměstnavateli požadovat povolení jiného dopravního prostředku?
Každý zaměstnavatel může po vzájemné dohodě vyslat svého zaměstnance na pracovní cestu. V rámci cestovního příkazu pak zaměstnavatel zaměstnanci předem písemně určí:
Pro rok 2018 již bylo schváleno další navýšení minimální mzdy. S účinností od 1. 1. 2018 tak bude základní sazba minimální mzdy činit 12 200 Kč hrubého za měsíc, resp. 73,20 Kč hrubého za hodinu.
Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
Každý z nás se těší na dovolenou a je pro nás velmi důležité, kdy ji čerpáme. Většinou chceme trávit dovolenou s rodinou, příbuznými a přáteli, kdy nám to nejvíce vyhovuje. Musí zaměstnavatel vyhovět našim požadavkům, anebo může určit dovolenou tak, jak se mu zlíbí?
Zákoník práce uvádí, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu, který spočívá ve zvláštní povaze jeho činnosti, narušovat soukromí zaměstnance, a to ať už se jedná o odposlech, záznam telefonických hovorů zaměstnanců, kontrolu jejich e-mailů či pošty anebo třeba o provoz kamerového systému.
Na druhou stranu má ale zaměstnavatel v případě závažného důvodu právo do soukromí zaměstnance zasáhnout a výše uvedené kontroly zavést. A to za předpokladu, že bude zaměstnance předem informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.
Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.
Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.
V zimě dochází na namrzlých chodnících k mnoha úrazům. Zejména ranní cesta do práce, kdy chodníky často ještě nejsou ošetřeny, může být docela nebezpečná – snadno může dojít k pádu a úrazu.
Pracovním úrazem se rozumí každé poškození zdraví zaměstnance, došlo-li k němu:
Každý zaměstnanec se může dostat do situace, kdy bude potřebovat svému zaměstnavateli doručit písemnost. Jak tedy správně listinné písemnosti zaměstnavateli doručovat, obzvláště v případě, když zaměstnavatel příliš "nespolupracuje"?