Aktuálně 36335 nabídek práce!

Novinky z trhu práce a poradna

Mzda a její složky

Mzda může být sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě, případně může být jednostranně stanovena zaměstnavatelem, a to buď vnitřním předpisem, nebo mzdovým výměrem. Bez ohledu na způsob stanovení výše mzdy však platí, že za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda.

Může zaměstnavatel nemocného zaměstnance vyhodit ve zkušební době?

Zkušební doba umožňuje jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci, aby si ověřili, zda jim pracovní poměr bude vyhovovat. Zaměstnavatel během ní může posoudit schopnosti zaměstnance, a naopak zaměstnanec může zjistit, zda ho daná práce baví a vyhovuje mu pracovní prostředí či kolektiv.

Zkušební doba není automatická - musí být vždy mezi stranami sjednána, a to nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Zkušební doba nesmí být sjednána delší než:

Pracovní cesta a výběr dopravního prostředku

Zaměstnavatel je oprávněn určit zaměstnanci nejen místo určení jeho pracovní cesty, ale i způsob dopravy. Ne vždy ale zaměstnanci daný typ přepravy vyhovuje. Smí v takovém případě po zaměstnavateli požadovat povolení jiného dopravního prostředku?

Každý zaměstnavatel může po vzájemné dohodě vyslat svého zaměstnance na pracovní cestu. V rámci cestovního příkazu pak zaměstnavatel zaměstnanci předem písemně určí:

Mám invalidní důchod. Mohu pracovat?

  • Zaměstnanci, kterým byl přiznán invalidní důchod mohou uzavřít pracovní poměr a to i ti, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.
  • Výše pracovního úvazku není omezena přiznáním invalidního důchodu.
  • Zaměstnanci s přiznaným invalidním důchodem nejsou omezeni ve výši finančního výdělku ze závislé pracovní činnosti.
  • Zaměstnanci se zdravotním postižením mohou mít uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou.

Práce přesčas na zkrácený úvazek

Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.

Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.

Uznávání kvalifikací (studium v zahraničí)

Žáci a studenti, kteří se vzdělávají v cizině, mohou požádat o posouzení postavení studia podle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydává rozhodnutí o postavení studia na střední škole v cizině na roveň studia na střední škole v České republice a rozhodnutí o postavení studia na vysoké škole v cizině na roveň studia na vysoké škole v ČR.

Zaměstnavatel v insolvenci - co mám jako zaměstnanec dělat?

Úpadek vyhlašuje soud v případech, kdy zaměstnavatel je v platební neschopnosti nebo z důvodu předlužení. Zaměstnavatel není schopen plnit své závazky k věřitelům mezi nimiž mohou být i zaměstnanci (nevyplacená mzda). Zahájené insolvenční řízení nemá vliv na pracovní poměr, zaměstnanec je povinen nadále pracovat a za svou práci má nárok na mzdu, kterou by měl zaměstnavatel nadále platit.

O stáže ve firmách je zájem

Pomoci lidem získat cennou praktickou zkušenost a zlepšit tím jejich možnosti na trhu práce se snaží projekty „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ a „Stáže pro mladé zájemce o zaměstnání.“ Projekty realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Dosavadní výsledky ukazují, že stáže pomáhají účastníkům zvýšit sebevědomí a lépe se uplatnit na trhu práce. Věřím, že i můj nástupce bude na věc nahlížet stejně a že podpoří jejich pokračování,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Může zaměstnavatel jednostranně změnit směnu ze dne na den?

Zaměstnavatel je povinen písemně vypracovat týdenní rozvrh pracovní doby. S rozvrhem pracovní doby musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit minimálně 2 týdny předem, nedohodnou-li se obě strany jinak. Stejně tak musí zaměstnavatel zaměstnance seznámit i s jakoukoliv změnou rozvrhu pracovní doby. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnanci změnit směnu ze dne na den, nedohodnou-li se písemně jinak. Řešením je práce přesčas, kterou může s vážných provozních důvodů zaměstnavatel nařídit, ale musí respektovat zákonná ustanovení vztahující se na práci přesčas.