Nejen při hledání zaměstnání mnoho z nás může ztratit sebevědomí (sebedůvěru). Existuje šest jednoduchých triků, jak zvýšit sebedůvěru:
1. Buďte důslední - dodržujte svá předsevzetí.
2. Přestaňte se srovnávat s ostatními.
3. Pochvalte si své úspěchy.
4. Naučte se nový věcem.
5. Soustřeďte se na své úspěchy.
6. Buďte na sebe hrdí.
Účelem dovolené je poskytnout zaměstnanci čas, aby se zregeneroval, odpočinul si, měl možnost věnovat se koníčkům a rodině - a odpočatý byl poté schopen řádně vykonávat své zaměstnání. Zákoník práce proto stanoví nejen minimální délku dovolené, která činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce, ale také že by alespoň jedna její část měla trvat alespoň 2 týdny v kuse.
Víkend je považován za čas odpočinku, který řada zaměstnanců tráví s rodinou či přáteli. Pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance. Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Řada firem již využívá jako lákavý nefinanční benefit možnost práce z domova. Práce z domova patří mezi nejoblíbenější zaměstnanecké výhody. Práce z domova bude patrně v nejbližší době řešena i v nové úpravě zákoníku práce. Lze očekávat, že práci z domova budou využívat i firmy, které se dosud pro nejasná pravidla práce z domova obávaly.
Zaměstnavatel je oprávněn přidělovat zaměstnanci jakoukoliv práci, která byla sjednána v rámci pracovní smlouvy. Sjednaný druh práce tak vymezuje hranice konkrétních pracovních činností, které smí zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat.
I alergie může vzniknout jako následek pracovní činnosti - nemoc z povolání. Pokud se zaměstnanec domnívá, že má alergii a nemůže dále vykonávat pracovní činnost podle pracovní smlouvy, měl by se obrátit na svého ošetřujícího lékaře nebo přímo na zaměstnavatele, který by zaměstnance měl vyslat k závodnímu lékaři nebo na specializované pracoviště, které uznává nemoci z povolání. Specializované pracoviště, které je oprávněné uznávat nemoci z povolání, pak na základě těchto vyšetření a zprávy hygienické stanice vydá posudek o uznání / neuznání nemoci z povolání.
Syndrom vyhoření byl popsán již v roce 1975 jako psychický stav, prožitek vyčerpání a často i celková únava.
V poslední době se na Ministerstvo práce a sociálních věcí obracejí někteří poskytovatelé s dotazy, jak bude MPSV od prvního ledna 2014 přistupovat ke spolkům jako poskytovatelům sociálních služeb. S účinností od 1. ledna 2014 začne platit nový občanský zákoník, ve kterém je uvedeno, že sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky. „Rádi bychom poskytovatele uklidnili. Sociální služby budou moci poskytovat i nadále,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.
Zaměstnanec má po skončení pracovního poměru z organizačních důvodů nárok na zákonné odstupné, a to ať už končí výpovědí nebo dohodou.
Pokud došlo k rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, náleží ze zákona zaměstnanci právo na odstupné nejméně ve výši jednoho až tří průměrných výdělků v závislosti na tom, jak dlouho trval jeho pracovní poměr u zaměstnavatele (1 průměrný výdělek/do jednoho roku trvání pracovního poměru, 2 průměrné výdělky/do dvou let trvání, 3 průměrné výdělky nad 2 roky trvání).